PÍSEŇ BUDOUCNOSTI!

Xaver Dvořák

PÍSEŇ BUDOUCNOSTI!
To nový věk se naší Vlasti tvoří a letopis čist stře svůj pergamen; zda soumrakem se vpíše sem, či zoří? či schne, či bobtná mízou lípy kmen? Je půda krví synů prosycena, je schopna úrodou zas vyrazit; za námi minulost, jež nemá jména pro jařmo, jež náš posud bouří cit. Jím bičujme se denně ku bdělosti, neb zrada se tu plouží potají; je maskována v tváři loyálností, však bomby pohozené doutnají. Staletý nepřítel se nepřerodí a dravec nebude se v trávě pást; jak žralok táhne za naší se lodí a krokodil, chce chodce pláčem mást. Bděm! nejsme ještě „svoji“ v naší Vlasti, meč Damoklův nám visí nad hlavou; sic správa věcí vyklouzne z ruk zas ti tvou politikou příliš váhavou. 74 A svému Majestátu uč se zvykat, své žezlo třímej pevně tvoje dlaň; dej nové slavné éře rodu vznikat, na půdě Otců neohrožen staň! Děj nový, tvůj, zni světem velepísní, žasnoucí národové, vzdejte čest; o velkém příští svém, v noc, sladce ty sni, v tvář světa velečinům však dej zkvést! 75