DĚTEM Z POŠUMAVÍ!

Xaver Dvořák

DĚTEM Z POŠUMAVÍ!
Srdce se pohne, rozechvěje tím bolnosladkým trnutím; tvá útlá větev přišla, zde je, ó Praho, přitulit se k svým! Po lásce touží, všecka sstydlá, zmučena cizím ústrkem, by rodičku svou chtivě shlídla, rozkvetla jejím úsměvem. By jednou cítily se doma a vletět Matce v objetí, jí dotknouti se vroucně rtoma: ta chvíle ať je posvětí! Nám rostou z nich tam na hranici budoucí tvrze, střílny, věž; zapal jich srdce milující k národu láskou, k sobě též! Ať vzpomínají věk a léta na chvíli dnešní dojemnou, na srdce matky, v shonu světa, ať nikdy nezapomenou! 50