VŮDCE NÁRODA „LVÍ HLAVA“!

Xaver Dvořák

VŮDCE NÁRODA „LVÍ HLAVA“! (K vzpomínkové slavnosti na Dra. F. L. Riegra. Z odhalení pomníku Jungmannovi vzpomínka studentská.)
Dnes? ne! jiných dob muž v hlase, v postavě i v síle gest; hlas hrom, postať září v jase, blesku šleh to gesto jest: Bivoj našich pověstí je – hle, tu u Jungmanna zřít je! Mluví, hřmí, se rozohňuje, každé slovo úder v hruď; zem, se zdá, se pohybuje, jak by velel: „Vzbuď se, vzbuď!“ studentů dav jsme jen oči, jak když svět se s námi točí! Toť On, vůdce milovaný, toť ten hrozný bojec náš, Vídni odzvoňuje hrany, do hlubin hlas vniká až; trnem, vznímáme se pláním: Spása naše, s ním a za ním! – 68 Tak jsme rostli, generace; jak bič šlehal nás ten hlas, bylo nám však při tom sladce, Vlast jak laskala by nás: „Pro mne, matku, moje děti!“ jak by brala do objetí! – – Dnes je jinak! jak by hadry ošuměli jsme, ó děs! ne z křemene, z pouhé sádry; „Lví hlava“, co řek’ by dnes! národ tvůj, ó tvůj, kam dospěl? vyhaslé ohniště, popel! 69