NA VOLYŇ!

Xaver Dvořák

NA VOLYŇ!
Je to jako při vzkříšení; co jsi těžce oplakal, hrob ti vrací, mrtvé není, marný byl tvůj žal. Je to jako při shledání, čeho’s nemoh’ oželet, vrací se ti z nenadání, krašší na pohled. Volyň, Volyň, myslím na tě, nejvěrnější, nejdražší, žádná zloba nezmohla tě, sotva odstraší. Bylo nám tak v duši měkce, když jsme tiskli dlaní dlaň, slzy bylo zříti chvět se vaší lásce v daň! Tak už jedno zůstaneme proti všem jak svorná hráz; jeden rod a jedno plémě, s vámi je nám snáz! 47 Zříme do své budoucnosti, s nadějí a vírou v ni, hrdi vaší nad věrností: „čest buď Volyni!“ 48