TÉ NEJDRAŽŠÍ!

TÉ NEJDRAŽŠÍ! (K svátku matek.)
Matka! matka! jak to sládne na rtu, v srdci, strď a med; i když bylo jak led chladné, roztaje jak v jaře led. Jak by tajné okouzlení dýchlo v tvář a pohled náš, jaké slavné proměnění: chladný, ty se usmíváš! Bezmocný jsi k tomu slovu, kde se vzala něha něh? měkký’s jako dítě znovu a ty slzy v pohledech! – Na Matku já myslím matek, jaké hnutí teprve; sladkých citů vroucí zmatek přelévá se do krve! Rozpřahuji v šíř i dáli svoje ruce k objetí: Ty, má Vlasti! zrak se kalí, k srdci přižeh’ bych se ti! 25 Co ti podat v svátku chvíli místo z květů kytici? které láskou k tobě šílí, dám své srdce hořící! 26