Katinka.

Bohuslav Tablic

Katinka.
Milovná Katinka s bratřem se vadila, Viníc ho: že skrz něj zdědilé stratila Tisýce –, sama pak kvasyla každý den, Ne ale s ženami – s krásnými hochy jen. Kdyže již, zlostníče, karbanit přestaneš, Ržekla, kdy jmění mé mrhati ustaneš, Na to on řek: hned se přestanu kartovat, Jak mile frejíře přestaneš milovat. Tu ona vpadla mu do řeči s žehráním, Ržkouc: ty se přestaneš hrát jen s svým skonáním.