ZTROSKOTÁNÍ

Karel Toman

ZTROSKOTÁNÍ
Loď padá ke dnu, a mé srdce se zachytilo v chaluhách. Můj kapitáne, konec! Díky za dobrodružné plavby v tmách. Byls dobrý, věrný, shovívavý, zamlklý soudruh mojich cest. Oddané srdce do věčnosti plamínkem rudým bude kvést a svítit v pozdrav plavcům novým, jež v dálky nad ním povedeš. Však, kapitáne, loď-li klesne, ať všecky myši ztonou též. Nedovol, aby tancovaly na třísce z lodi po vodách a bolest srdce glosovaly, jež umírá tam v chaluhách. 32