ADVENT

Karel Toman

ADVENT
I chodil anděl boží v ten dlouhý truchlý advent po Čechách. Na varhany mu větry hrály, dveře se před ním samy otvíraly a provázely ho neviditelné kůry: Rosu dejte, nebesa, s hůry. A mluvil anděl boží, kde vešel v dům: Buď statečný a věř. A dětem zahořely tváře radostí, silou z nebeské té záře a matkám i otcům spadla s prsou můra. Alleluja, alleluja. Tak žehnal anděl boží a sílil mdlé. Buď statečný a věř. Před osudem a před věčností jest víra a statečnost nejvyšší ctností. Všem, kdo pevně věří, vždycky se v dálce spasné jitro šeří. 107