ZTLUMENĚ

Karel Toman

ZTLUMENĚ
V posledním světle plál a has’ tvůj hnědý vlas. A vřava města ryčně kol se hnala, březnová žádost přísahala, lhala a bázní chvěl se hlas. U tvého prahu naposled cos šeptal ret. Modlitba díků nebi, že jsi vstala, v mém srdci a v tvém oku v slzu tála a kouzlem kvet’ náš svět. Spí žár a radost v obzorech. Ten sen zrát nech, jimž vůně mojich květin k tobě vála, když duše má se o tvůj život bála a šíleli jsme v úzkostech. Po těžkých tmách zahoří spasný jitřní nach, neb život chce, bys kvetla a se smála. 43