NA VŽDY!

Jan Červenka

NA VŽDY!
Tvé srdce zraněno jest jako moje, tvé láskou, moje věčným odříkáním, již umdléváme oba délkou boje, ty vítězíš – však já se dosud bráním. Tvé srdce modlitbami sílilo se, mně chudá píseň má jen štítem byla. Tvou modlitbou já okřál co květ v rose, tys k písni mé se časem uchýlila. My v stejně trapné poznali se chvíli, když duše obou nás se chvěly v muce, nám stejně za úděl jen strasti byly, mé dítě... sestro... podejme si ruce! [75]