BLÁHOVÁ PÍSEŇ.

Jan Červenka

BLÁHOVÁ PÍSEŇ.
Jak píseň, kterou plesajíc druž mladých ptáků z jara zpívá, tak v plamenu tvých zřítelnic ti znělo srdce moje vstříc, má holubičko snivá! Jak schnoucí lupen s večerem po kapce rosy, jež naň splývá, tak žízním po úsměvu tvém a lkajícím té volám rtem, má holubičko snivá! Jak dálný obzor v červáncích, den v západu když dohořívá, [89] tak planula u nohou tvých má duše v touhách ztracených, má holubičko snivá! A jako kříž zapadlý v mech, jejž zná jen listí hudba tklivá, tak sám, – teď kvílím v marných snech, tvé sladké jméno na ústech, má holubičko snivá! 90