PRIMA BALLERINA.

Karel Červinka

PRIMA BALLERINA.
Zas udýchána, chvatně, na tváři pudru běl, se odstrojuje v šatně, dnes kníže nepřijel. A zadumána chytíc v své malé prstíky ze země jednu z kytic, tiskne ji na rtíky. Ta opojivá vůně, jež vane, dýše z nich! Ach, ona touhou stůně po žhavých polibcích... Živůtek zvolna klade na nízkou stoličku. – Co chce to srdce mladé, co záře na líčku? – 74 A mlčky usedá si a hledí v zrcadlo. Ach, v polibcích co krásy jí náhle připadlo... Jak mile jí to sluší, a zas ten žhavý cit – Ach, dnes by chtěla duši, ach, duši vytančit! Pak družky své se ptala, co dělá její hoch. A snivě zašeptala: „Dnes kníže přijet’ moh’“ – – 75