Daleké obzory

Jan Karník

Daleké obzory (Ant. Klášterskému k sedmdesátce.)
ZDRAVÍM VÁS, DALEKÉ OBZORY, barevné stuhy a jas! Dálka zrak unáší přes hory splynulé v modravý pás. Jak ptactva v odletu kroužení, jak dětský nad strání drak daleko letí mé toužení, dále než dostihne zrak. Obrazy z jeviště mladosti jeví se jak oblak chvat, jak v slávě sluneční jasnosti nebeských beránků řad. Jeřábů zarudlé věnčení kyne kol chlapeckých cest se čmoudem zemáků pečení, suchá kdy praštěla klest. 17 Zálety mladistvých perutí do modra tužeb a snů, srdcí dvou opojná splynutí v sladkosti srpnových dnů... Nestihnu vzpjatými rameny hodin těch záři a ples – ocúnů podsvětní plameny kvetou mi u cesty dnes. Kytičku hořců si natrhám, zavěsím u Božích muk – večer svůj blouděním nezmrhám, s věže zní domova zvuk... Ke knize veršů pak usednu, kde moudrost a ducha vzlet – na zdraví pěvce číš pozvednu: Zdar dílu budoucích let! 18
Básně v knize Srdce a obrázky z pouti:
  1. báseň bez názvu
  2. Podobizna
  3. Horácké jaro
  4. Pohádka máje
  5. Devět Křížů
  6. Daleké obzory
  7. Pozdrav z Cikhaje
  8. Píseň pozdního léta
  9. Opuštěné zahradě
  10. Večerní zvon
  11. Stárnoucí srdce
  12. Cestou
  13. Láska a smrt
  14. Lípě před okny
  15. Balada o matčině smrti
  16. Requiem aeternam
  17. Památka drahých básníků
  18. Listopad
  19. Prosincový večer
  20. Matčina lavička
  21. Dědictví
  22. Věž a stromy
  23. Dávno odešlým
  24. Památce mnicha krajana
  25. Elegie a idyla
  26. Chvalozpěv tří
  27. Verše do památníku
  28. Dědkovy rýmy
  29. Psaníčko
  30. Díkůvzdání
  31. Světa běh
  32. K poslední kapitole
  33. Epilog