Píseň pozdního léta

Jan Karník

Píseň pozdního léta
PŘILÉTLO KDYSI V SLUNNÉ CHVÍLI, úsměv i náruč plaché víly, hory a srdce rozkvétaly v jeho polibku. Červnové noci očarovalo, mateřskou něhu rozdělovalo všude, kde klíčil zázrak malý, v hnízda, v kolíbku. A dnes – dnes touží s vlaštovkami přes moře, moře za horami, k daleké pouti už se zdobí květem podletí. Úsměvu nevěř! Na rozloučenou tváří se sladkou, mámivou ženou – a dá jen astry na tvé hroby, nežli odletí... 20
Básně v knize Srdce a obrázky z pouti:
  1. báseň bez názvu
  2. Podobizna
  3. Horácké jaro
  4. Pohádka máje
  5. Devět Křížů
  6. Daleké obzory
  7. Pozdrav z Cikhaje
  8. Píseň pozdního léta
  9. Opuštěné zahradě
  10. Večerní zvon
  11. Stárnoucí srdce
  12. Cestou
  13. Láska a smrt
  14. Lípě před okny
  15. Balada o matčině smrti
  16. Requiem aeternam
  17. Památka drahých básníků
  18. Listopad
  19. Prosincový večer
  20. Matčina lavička
  21. Dědictví
  22. Věž a stromy
  23. Dávno odešlým
  24. Památce mnicha krajana
  25. Elegie a idyla
  26. Chvalozpěv tří
  27. Verše do památníku
  28. Dědkovy rýmy
  29. Psaníčko
  30. Díkůvzdání
  31. Světa běh
  32. K poslední kapitole
  33. Epilog