Requiem aeternam

Jan Karník

Requiem aeternam
I
KADIDLEM, S DECHEM VOSKOVIC z podsvětí vlá sem vůně mdlá. Páchnoucí smolou borovic rakev zde zapadla... Na vnuků vystydlou kost předků zde čekají kosti. Zde brána, váhavý hosti, jež vede na věčnost. Zde vrátný v ruce má kosu, nikoho nepouští zpět. Šťastných i neblahých losů uzavřen rozpočet. 32 II
Napadal s oblak ve chvilce na váš rov poprašek bílý, jako jste v dětské postýlce stlala nám pelíšek milý. Stlala jste dlaní laskavou hochům svým pod horké hlavy – a my vám rukou třaslavou ustlali tvrdě v kout tmavý. Spěte jen, jak my spávali a u vás pohověli si – Boží vás milost zahalí, jak vy nás peřinkou kdysi... 1929
33