Lípě před okny

Jan Karník

Lípě před okny
ZEBOU RUCE, V SRDCI ZIMA. V koruně tvé bez listí, jak mi stojíš před očima, jen vzlyk větrů zasvistí. Samoty mé družko milá, s šedou pletí stařeny, jako já jsi zapustila v rodnou zemi kořeny. Přijdou s jarem družní ptáci, tvoje hnízda oživí, bouře v bubny zaburácí nad tebou v den zářivý, červenec tvou slávu vznítí, korunu pel vyzlatí, budeš zas jak harfa zníti v medu slastné závrati... 28 Běda! Roje včel ni ptáky nezláká můj holý kmen! Kéž vypučí nad oblaky, jarem věčným orosen! 29