Díkůvzdání

Jan Karník

Díkůvzdání
DĚKUJU TI, PANE, ZA SVŮJ TICHÝ DŮM, za hnízdo, jež v dlani Tvé se krylo. Nebyl trnem v oku dobrým sousedům, poctivé když z něho rostlo dílo. Děkuju Ti, Pane, za svůj rodný kout, i když lehčí klas v něm pozdě zraje. K letu křídla u nás výš lze rozepnout, chudí snáze najdou bránu Ráje. Děkuju Ti, Pane, za radost i žal, v obém vůli Tvé jsme kořili se, ze zahrad když máj nám vůní bezu vál i když v bouři větve lámaly se. Děkuju Ti, Pane, za svůj každý krok, ve všech strážnou ruku Tvou jsem cítil, ať už na výsluní plynul den i rok, nebo temnou nocí vpřed se řítil. 69 Děkuju Ti, Pane, za největší dar: pokorná jím důvěra je v Tebe, přislíbení slunka nevadnoucích jar po zimě, jež v starých kostech zebe... 70
Básně v knize Srdce a obrázky z pouti:
  1. báseň bez názvu
  2. Podobizna
  3. Horácké jaro
  4. Pohádka máje
  5. Devět Křížů
  6. Daleké obzory
  7. Pozdrav z Cikhaje
  8. Píseň pozdního léta
  9. Opuštěné zahradě
  10. Večerní zvon
  11. Stárnoucí srdce
  12. Cestou
  13. Láska a smrt
  14. Lípě před okny
  15. Balada o matčině smrti
  16. Requiem aeternam
  17. Památka drahých básníků
  18. Listopad
  19. Prosincový večer
  20. Matčina lavička
  21. Dědictví
  22. Věž a stromy
  23. Dávno odešlým
  24. Památce mnicha krajana
  25. Elegie a idyla
  26. Chvalozpěv tří
  27. Verše do památníku
  28. Dědkovy rýmy
  29. Psaníčko
  30. Díkůvzdání
  31. Světa běh
  32. K poslední kapitole
  33. Epilog