Stárnoucí srdce

Jan Karník

Stárnoucí srdce
SRDCE UŽ VADNE – LEČ NEDŘEPÍ DOSUD mrzutě jako výr za mříží... Na cesty dobrých i zlých, v jasný i zkalený osud bratrsky pohlíží. Kde úzkost, kde bolest zavolá, za dne či za noci, tam spěchá s balsámem pomoci. Veliké lásky rytmem se doposud vzruší pro vše, co předkům svato bylo, v čem ducha plameny vysoko buší a co kdys vděčně podědilo. Posledním úderem jak prstem tuhnoucím zaťuká prosbu věrnosti: Pokoj a zdar všem budoucím! Plamínek touhy ještě v něm hoří: Pro děti, pro vnuky čarovné zámky v kvetoucích zahradách tvoří, kde není hoře, není už rozluky, kde kynou zemdleným dokořán veřeje a krb je tam vlídný. Při něm se ohřeje... 23