PRESIDENT OBNOVITEL

PRESIDENT OBNOVITEL
V nejtemnější noci přišel Osud ze sna vzbudit jej a hrůzy tvář ukázat mu, kterou zříme posud, jak nám zjevila ji ranní zář. Zoufali jsme – orlem On však vzhůru vzlétl, do dáli i v šíř by zřel, kde a jak jen zhubit pekla stvůru, jež k nám vrhla první ze svých střel. Tak se vznášel širou nad Evropou, valný oceán též přeměřil, pátral, volal, hledal každou stopou mocné síly, jimž by uvěřil. A když k Evropě se zase snesl, z orla byl zas člověk nezlomný, který nikdy v díle nepoklesl, byť jej tížil balvan ohromný. Přišla bouře, třásla celým světem, mocné jeho přinutila vstát, stvůra zlá když ve dni věčně kletém na Prahy též sáhla majestát. 72 V třesku vřavy On vždy dnem i nocí dílo konal pro zem trpící, pracovníky volal ku pomoci – a hle, všude byli dělníci. A zas orlem vzlétal, k bratru obru letěl, ku Slovanstva východu – a ten obří ruku podal k dobru mučenému v hrůzách národu. A tak neúnavné práce ctitel v Prahu vrátil se zas, máj když zkvet’, drahý president náš Obnovitel. Veď a ochraňuj nás do sta let! Svobodu jsi obnovil nám zlatou – kéž by každý z nás se obnovil, by všem pravda, rovnost byla svatou, pro něž Ty v Své práci vždy jsi žil! 24. V. 1945.
73