ŠUMAŘI.

Vítězslav Hálek

ŠUMAŘI.
Jdou šumaři od města k městu, ode vsi ke vsi pořadem, 36 jak tažní ptáci krátí si cestu, zásobí plesem celou zem. Jdou šumaři, u prahu se staví: „Růžové dívky, pojďte ven, my na stálé vám zahrajem zdraví, dopředem den vám v pěkný sen.“ Hned v spanilém děvčátka lemu, jako když růží nakvete, a kde jsou švarní mládenci k čemu, hned se to v kytky proplete. Neb jak co ti šumaři hrají, vjede těm hochům do nohou, a které srdce ztvrda se krájíkrájí, trouby mu roztát pomohou. Tak praví již soudové boží – v hudbě se zákon naplní: když kolo roste, láska se množí, lidé se v párky doplní. Tak ztvrzují otcové, matky: neb když se tanec rozehrá, to vyjdou, kývnou na prahu chatky – ať jen to pán bůh požehná! Jdou šumaři od města k městu, ode vsi ke vsi pořadem, 37 jak tažní ptáci krátí si cestu, vesele zvučno bude všem!