SVATEBNÍ PÍSEŇ.

Vítězslav Hálek

SVATEBNÍ PÍSEŇ.
Nad řekou skály našedlé, jim měsíc stříbrem polil hlavy, přišel hoch, tváře nabledlé, a v pláč tam vypuk’ usedavý. „Ráno tě vedou k ženichu, já k houslím mám ti krátit cestu –“ udusil pláč a za smíchu v nich hledal píseň pro nevěstu. Hledal, až píseň vynašel, ta byla jeho život celý – bolestná jak ten jeho žel, jak orla žel, tak osamělý. A když se mu zpěv ten vyprýštil, když uslyšel v něm život celý, život i píseň roztříštil, jak skalní orel osamělý. Po skalách kráčí luny svit, a když se k ránu rozednilo, nevěsta nemůž’ pochopit – a přec to všecko pravda bylo.
Básně v knize Pohádky z naší vesnice (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9):
  1. NAŠE VESNICE.
  2. ŠUMAŘI.
  3. KRÁL SÁVA.
  4. POHÁDKA O HVĚZDNÉ PANNĚ.
  5. LESNÍ ŽENA.
  6. KRÁL JINDRA.
  7. NÁVŠTĚVA.
  8. POD HRADEM.
  9. POMNÍK.
  10. CHODĚRA.
  11. DVA STÍNY.
  12. STARÝ KOZÁK.
  13. DRAŽBA.
  14. PETR HROBAŘ.
  15. NA MATČINĚ ROVĚ.
  16. V LOMECH.
  17. POHANSKÝ KRÁL.
  18. JÍRA.
  19. REKRUTI.
  20. SVATEBNÍ PÍSEŇ.
  21. NA ČÍHANÉ.
  22. ROUHAČ.
  23. V PUSTÝCH LADECH.
  24. NA STRÁŽI.
  25. BLUDNÝ JEZDEC.
  26. NÁŠ PÍSNIČKÁŘ.
  27. BOUŘE.
  28. CIKÁNSKÁ VEČEŘE.
  29. MATKA.
  30. KRÁLOVSKÝ POSEL.
  31. HUSAR.
  32. PLUKOVNÍ TAMBOR.
  33. ŠOTEK.
  34. VÁVRA MLÁDEK.
  35. POSTILION.
  36. ZLATÁ BABIČKA.