CHODĚRA.

Vítězslav Hálek

CHODĚRA.
Prostovlasý, rozcuchaný na návsi se rozhání: 55 „Slyšte, lidé, na vše strany, budu míti kázání!“ Po kněžsku vydychnul z hrudi, dělal křížů znamení: „Praví kněz: my, co jsme chudí, že jsme blahoslavení. Tobě snadno v to se míchat, kdyžs tak svatě natylý, a vám snadno o tom slýchat, když jste tělo spravili. Ale jak to chudým snadné, slyšte slova proroků: hle, nám tělo tuze chřadne bez střechy a obroku! Chudý – svatý! V tom-li vězí svátostí všech prameny, co pak vadí vám i knězi, by byl blahoslavený? Na rok jen se do mne vtělit – vsadím, že z té výměny za půl léta bude pelit jako komoň splašený! Vítr, déšť ne zhruba lidsky vous mi češou, šediny, a váš pes tak uličnicky v šat mi dělá štěrbiny, a vy, přijdu-li k vám s prosbou, 56 nejste lepší o mnoho, sám váš kněz mne vítal s hrozbou – tisíc láter do toho!“ K zemi klesá, pozvednou ho – „Slyšte konec kázání: já jsem svatým tuze dlouho, a mám špatné zastání, srdce puklé, zvadlé síly, v duši vše tak zmatené –“ kles’ a už ho nevzkřísili mezi blahoslavené.
Básně v knize Pohádky z naší vesnice (in Sebrané spisy Vítězslava Hálka, svazek 9):
  1. NAŠE VESNICE.
  2. ŠUMAŘI.
  3. KRÁL SÁVA.
  4. POHÁDKA O HVĚZDNÉ PANNĚ.
  5. LESNÍ ŽENA.
  6. KRÁL JINDRA.
  7. NÁVŠTĚVA.
  8. POD HRADEM.
  9. POMNÍK.
  10. CHODĚRA.
  11. DVA STÍNY.
  12. STARÝ KOZÁK.
  13. DRAŽBA.
  14. PETR HROBAŘ.
  15. NA MATČINĚ ROVĚ.
  16. V LOMECH.
  17. POHANSKÝ KRÁL.
  18. JÍRA.
  19. REKRUTI.
  20. SVATEBNÍ PÍSEŇ.
  21. NA ČÍHANÉ.
  22. ROUHAČ.
  23. V PUSTÝCH LADECH.
  24. NA STRÁŽI.
  25. BLUDNÝ JEZDEC.
  26. NÁŠ PÍSNIČKÁŘ.
  27. BOUŘE.
  28. CIKÁNSKÁ VEČEŘE.
  29. MATKA.
  30. KRÁLOVSKÝ POSEL.
  31. HUSAR.
  32. PLUKOVNÍ TAMBOR.
  33. ŠOTEK.
  34. VÁVRA MLÁDEK.
  35. POSTILION.
  36. ZLATÁ BABIČKA.