Od křovíčka...

Růžena Jesenská

Od křovíčka...
Od křovíčka ke křoví kvetlo plno máčky, sluníčko se chytalo zlatem na obláčky. Pěnice a lindušky zpívaly až milo, že se v písní perličkách srdce zachytilo. Jedno křídlo po druhém kolem hlavy šušká, až se v dlani chytila krotká vřetenuška. Šeptá vzduchem, v lupení – modlitbička skrytá, až se nějak rosy mha na víčka mi chytá. [27] Kloním toužně obličej do rozkvetlé máčky, duše má se zachytla v dálce na obláčky. 28