Na travičku, na rosičku...

Růžena Jesenská

Na travičku, na rosičku...
Na travičku, na rosičku hlavu nedávej, orosí a neutěší – –: v náruč mi ji dej! Co jí všecko povím, vdýchám – v oči, na čelo, až jí u mne bude teplo, bude veselo! Bude těsno, bude volno drahé hlavě tvé, jako pták když ukryje se z jara do větve. Nad sebou když nebe tuší, ale nevidí, na celý svět zapomene a s ním na lidi. [36] Zapomeň! a hlavu chorou neklaď do rosy! Což tě moje oči o to vroucně neprosí? 37