Letí časy...

Růžena Jesenská

Letí časy...
Letí časy, letí, časy proměnlivé, nevzpomenou v dálce na mne oči sivé. V dálce oči sivé nevzpomenou více, že si teskní po nich ty mé zřítelnice. Na co oči sivé, na co vzpomínají, když jim nebe zlatou pozašeptá bájí? Vzpomínaly jindy, nevzpomenou asi, jak má duše toužíc na ně vzpomíná si. [69] Ty mé zřítelnice nedoteskní dříve, pokud nevzpomenou v dálce oči sivé. 70