Jenom sen.

Růžena Jesenská

Jenom sen.
Květ mé růže opadal mi, žádný nerozvil, vedle křídla svěží palmy holý stonek zbyl. Ze všeho, co zelenavě habr šumný skryl, jako na té jeho hlavě, sotva lístek zbyl. Opuštěná větev teskní, kdo tu všecko byl! Jinovatko, jen se leskni: větru smích jí zbyl. Dlouho jsem tě neviděla, ty mne – ještě dýl, chvilku s tebou dlít jsem chtěla jenom sen mi zbyl! [31]