Zdá se mi...

Růžena Jesenská

Zdá se mi...
Zdá se mi, zdá, že do rokytí teploučko zlata napadlo, chtěla bych s tebou při tom býti, srdce tvé aby uhádlo, první kde mrknou v houštině očka podlésky nebo fialky, kde který pramen, než se nás dočká, rozhodí první korálky, kde která štěstím haluzka dýchá: šli bychom kolem pomalu, – – z ticha. Zdá se mi, zdá, že tenký hlásek z daleka touží: „Pojďte sem, do klína lech a sedmikrásek, hledejte v lese, za lesem, [65] najdete písně, křídla i štěstí, hledejte spolu v objetí, pochylte hlavy, líbezné zvěsti naprší na ně se snětí, kde samou láskou, štěstím to dýchá, půjdete kolem pomalu, z ticha!“ 66