NEPŘÍSTUPNÍ.

Bohdan Kaminský

NEPŘÍSTUPNÍ.
Na bledém čele stíny mračnémračné, vy sami jdete středem davu a nejhlučněj kdy jásat začne, hloub kloníte jen těžkou hlavu. A sladká, vlídná samota vás pouze láká, kroky vaše v síť luznou jemně zamotá. A životem, kam cesta vede bažinou, jež je plná bláta, jak jdete v snách, kol skráně bledé dál teskný stín ten pouze chvátá a věncem z bílých lilií a věncem z hloží trnového skráň vaši mlčky ovíjí. A dav, jenž čte ve vaší tváři, tam nedůvěru pouze vidí, vy jdete, bludní samotáři, jak vyhostěni z davu lidí, 82 již dřív vám srdce zbodali a za upřímné slovo lásky jen trpký výsměch podali. A vy teď jdete mlčenlivi. To neví žádný, co vás hněte, to neví žádný, tiché nivy, břeh potoka a strom, jenž kvete a v letním vánku zašumí, že často jako žádný z lidí člověka touhám rozumí. 83