Vymodlený ženich.

Bohdan Kaminský

Vymodlený ženich.
Slečna Stázi na mši vchází, smutně zavzdychá: Svatá Panno, prosím tebe, dej mi ženicha! Mému hochu vnukni trochu lásky ke mně víc, ať s tatínkem promluví už nejdýl za měsíc. Jeho pouze ždám si v touze, – zem i oblohu za svědka mám, bez něho že žíti nemohu. Kdyby ale dal mi vale, čehož Pánbůh chraň, alespoň mi náhradníka račiž dáti zaň. 76 Jen ať hezký je a blesky v očích má jak on, ať je tmavý jako cikán a má baryton. Ale kdyby měl i chyby, svatá Panno, raď: ať má hlavu jako šafrán – to je jedno, ať! 77