Žala trávu moje milá...

Bohdan Kaminský

Žala trávu moje milá...
Žala trávu moje milá, trávu žala, na trávu se položila, zazpívala. „Útočiště srdcí plachých, Marjá, máti, s tím svým hochem, achich, achich, zkusím já ti. Slyš, co ti mé srdce řekne: hoch mne líbal, ten můj milý, kvítko pěkné, to je šibal! O hubičku řekl si mi, prosil často, dostal jich od loňské zimy snad už na sto. Vzal si jich už na tisíce, – kapek deště o přívalu není více, – a chce ještě. 80 Ne, však já se nedám, že ne? Proces krátký: ať dřív tamty zúročené vrátí zpátky!“ 81