Kdo lidi učí lásce.

Bohdan Kaminský

Kdo lidi učí lásce.
Kdys v jarní noci blouznivé rty zlíbal bledé krásce. „Ó pověz mi, ty duše má, kdo lidi učí lásce?“ A ona řekla v pohnutí: „Ó láska, srdcí Eden! Já také dřív jí neznala, – mne učil kadet jeden.“ 89
Básně v knize Verše humoristické a satirické:
  1. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů.
  2. Divný sen.
  3. Stávka literátů.
  4. Záboj, Slavoj i Luděk.
  5. Ballada o šelmosmrtiči.
  6. Vzorný dopisovatel.
  7. Vlas slečny Elsy.
  8. Meditace o drožkáři.
  9. Romance o paní Bábi.
  10. Romance o metaři.
  11. Talmi-lord.
  12. Muž s pekelným strojem.
  13. Figurka.
  14. Mladému poupátku.
  15. Vymodlený ženich.
  16. Romance.
  17. Žala trávu moje milá...
  18. Píseň ku chvále vína.
  19. V letním zátiší.
  20. Nové knihy.
  21. Hloupá pohádka.
  22. Kdo lidi učí lásce.
  23. O muzice.
  24. Povzdech nadějného lyrika.
  25. Osud kokety.
  26. Pan Skřivánek.
  27. Verše.
  28. Ballada o kříži.
  29. Óda na dlouhé šosy.
  30. Věčnost.
  31. Je práce poklad největší...
  32. Příchod jara.
  33. Baba letí...
  34. V Amorových šípů dešti...
  35. Romance.
  36. Oj, ty štědrý večere!
  37. I. Věř, často si teď vzpomínám
  38. II. Rci, kdo by tebe neměl rád,
  39. III. Má panenka má krásné oči,
  40. IV. Vzpomínám si doby jedné...
  41. V. Co’s viděla mi na očích,
  42. VI. Má panenka mi ulétla
  43. VII. Tak tedy s bohem už,
  44. VIII. Na srdce list jsem přilepil:
  45. I. Zas jako byl bych v světě novém,
  46. II. Je krásná chvíle blouznění
  47. Nesmysl.
  48. Hloupý Honza.
  49. Píseň.
  50. Na vojnu verbujou.
  51. Píseň historického malíře.
  52. Mladý pán.
  53. Slavnostní výbor.
  54. Česká chalupa.
  55. Abonentka.
  56. Na letním bytě.
  57. Nuda.
  58. V masopustním víru.
  59. Z nápadů Slavomíra Lubora Bořity Hvězdnatého, poety-facíra.
  60. Mému vis-à-vis.
  61. Z denníku zemřelého básníka.