Nesmysl.

Bohdan Kaminský

Nesmysl.
Takhle vzíti ten zub času, uši, jaké mají stěny, k tomu přidat pro okrasu nos, jejž dal ti představený; oči, které mívá strach; – k tomu vzíti čelo hor a klín hvězdné noci, ach, rameno, jímž chvátí mor; dech, jímž lesy dýší jemně, k tomu sílu nadlidskou, ňadra, jež má matka země, známou žílu básnickou; k tomu srdce zvonu vzíti, Achillovu známou patu, luny tvář, jež bledě svítí; k tomu v nevinnosti šatu levici vzít z říšské rady, hrdlo, jež má láhev každá, krátké nohy, jež má vražda; do života krok, když’s mladý, vlasy, jež bez vůle boží z lidské hlavy nespadnou, 125 pokolení, jež se množí, kostru děje bezvadnou, svědomí vzít k tomu hlas – – co by z toho bylo as? 126