PŘÍTELI POETOVI.

Josef Svatopluk Machar

PŘÍTELI POETOVI. Em. ryt. z Čenkova.
Z těch jsi jedním, kteří vlíti musí všechno v hladké verše, co jich nitro trpí, cítí, co jim duší prochvěje. Přijde potom vážný znatel, prohlédne je, doporučí, milosrdný nakladatel pomůže jim na světlo. Do světa tvá knížka pluje, přítel dobrý o ní píše, při tom jemně konstatuje: lze v ní vidět cizí vzor! 81 Kritikové povolaní trochu řežou, trochu chválí, potom řeknou z nenadání: jak u jiných – kopie! A hned vážně přes hranici chvatem běží, vlekou nazpět poety se vzpírající živé, mrtvé – tvůj to vzor! Obecenstvo pokyvuje úvahy čtouc, ne tvých veršů, po kriticích papouškuje úsměšně: toť kopista! Různí špačci-poetové pískají dle tvojí noty, z tvojich tvoří verše nové – kopistou však zvou tě též! Soudy ty se kolem lejí, z knihy do knihy se dědí – naše vlasť je Galilejí, jež nerodí proroků! 82 Tak to bylo přede lety, tak to půjde v příštím čase, a náš národ nad poety svými krčí stále nos!... 83