JÁ BÍDNÝ HŘÍŠNÍK...

Karel Mašek

JÁ BÍDNÝ HŘÍŠNÍK...
Mně často říká přítel mnohý, jenž ví, že verše píši též: „Proč zanedbáváš svoje vlohy, proč nikde básní netiskneš? Já v časopisech tvoje jmeno vždy pilně hledám – ale nic ty nikde nemáš vytištěno a mizíš z paměti vždy víc svým přátelům i veřejnosti; však chyby tvé se domýšlím, ty nejsi vytrvalým dosti – “ Můj bože já to vím. Však verše mé jsou chátra divá, je vzdor a rozmar diktuje a etiketta úzkostlivá, jež dneska v básních panuje, je na posměch jim – beze skladu jde z pera druž ta bujará a o pointu, o náladu se jejich autor nestará. 76] Je chaos to jen nelahodný, já do stolku je uklízím, že světla světa nejsou hodny, můj bože, já to vím. Však půjdu – vezmu rukopisy, jež v stolku uschované mám a na redakční dveře kdysi s tím ostýchavě zaklepám. Pan redaktor mne přijme vlídný a slíbí vše si přečísti, že soud svůj řekne za dva týdnytýdny, mne laskavě pak ujistí. I poroučím se, dobře věda, že nechytil jsem veršem svýmsvým, co pokoje mi v srdci nedá – můj bože, já to vím. A pak se shovívavou tváří pan redaktor mne osloví: „Vám s verši se to špatně daří, o metrum dbáte málo vy, vy malou dáváte si prácipráci, rým, výraz vhodný najíti a myšlenka se vůbec ztrácí dřív, než ji slovo zachytí – a jaké volíte vždy thema, 77 jež vzdoruje všem tradicím a hlavy ani paty nemá...“ Můj bože – já to vím! Chci polepšit se – Nedovedu však jinak psát... A počnu zas a divné thema bez ohledu na všechen svět a kritik hlas si vyvolím – a opět bude si divně skákat roj mých stop, a slovo bude zase chudé a celá sloka bez ozdob i forma bude horší asi a ještě nedbalejší rým – že redaktor by rval si vlasy, můj bože, já to vím!! 78
Básně v knize Kyselé hrozny:
  1. KUPLET O KYSELÝCH HROZNECH.
  2. PROVOLÁNÍ.
  3. MODLITBA.
  4. CHVÁLA SAMOTY.
  5. MOJI HOSTÉ.
  6. AŽ...
  7. KOMINÍK.
  8. PŘI ČTENÍ „LISTÁRNY REDAKČNÍ“.
  9. STARÉ FOTOGRAFIE.
  10. ZAJEČÍ NOŽKA.
  11. TAŽNÝ PTÁK.
  12. KROKODÝLÍ KUPLET.
  13. CVRČEK.
  14. BÁBĚ, JEŽ MI ROZBILA POPELNICI.
  15. PŘED PANORAMOU.
  16. V PŘEDMĚSTSKÉM CIRKU.
  17. I. VÝBOŘI.
  18. II. GARDEDÁMY.
  19. III. ŘÍZKY.
  20. IV. PO PLESE, v kterém jsem netančil.
  21. V. ŠIBŘINKOVÁ EROTIKA.
  22. VI. POLKA.
  23. BÁSEŇ O PRÓSE.
  24. NUDA
  25. MŮJ ŽIVOT.
  26. JÁ BÍDNÝ HŘÍŠNÍK...
  27. VŠEM, KTEŘÍ ŠPATNI.
  28. JÁ KVETU JAK TEN VLČÍ MÁK...
  29. PROLETÁŘŮV TESTAMENT.
  30. ŘEČ NAD VLASTNÍM HROBEM.
  31. OČI.
  32. POSLEDNÍ POZDRAV.
  33. NÁPIS NA MŮJ HROB.
  34. POTLESK.
  35. PADLÍ VOJÁCI.
  36. PSÁNO PRO ŠIBŘINKY.
  37. JINDY A NYNÍ.
  38. POSMĚCH.
  39. BOHATÝŘI.
  40. BEZ MOCI.
  41. BLANÍK.
  42. 8. LISTOPAD.
  43. NADŠENÍ.
  44. ŽAL PANA RADY.
  45. KUPTE, PÁNI!
  46. POSLEDNÍ SLOVO.