KOMINÍK.

Karel Mašek

KOMINÍK. BÁSEŇ PRO HODNÉ DÍTKY.
Já ubohý kominík! Sotva vejdu na ulici, již mne stihá dětí křik; umouněnou mojí lící každá chůva straší dítě, jak jen plačky ozve se: „Kominík až uvidí tě, jistě si tě odnese!“ Líto je mi nastokrátnastokrát, přede mnou že utíkáte, hrával bych si často rád s vámi, moje děti zlaté. Vždyť jsem jako lidé jiní, jak z vás mnohé nahlídlo a jen barva sazí činí ze mne černé strašidlo. [13] Počkejte jen, dětičky, půjdu domů, smyju saze, zbělím náhle celičký, zvyknete si na mne snáze. Vždy i pod tou barvou černou dobré srdce slyšte bít, tvářností mou malichernou nedejte se ošálit. 14