Pohřební píseň bojarů.

Augustin Eugen Mužík

Pohřební píseň bojarů.
Jenž vůlí boha jsi smrti ušel ve hrozný den, ó krvavý Caři, buď našimi ústy pozdraven! Ty kate, sekeru ostři a mohutnou ruku měj, a havranům a supům za nás hojného masa dej! Vlož v rakev mi zelený plášť a kopí a meč, a ostruhy připni, jak šel bych ve slavnou seč. Můj oř již touží po mně, se vzpíná, jdi, sluho můj, a za pána naposled pohlaď jej a poceluj! Pak hrob mi kopej osmi stop v širokou step, a do něho obraz vlož svatý a sůl a chléb! Ten hrob mi před vlky trním oblož kolkolem, a daleko rozházej z něho rodnou, svatou zem! Snad prsť tu roznese vítr v dálný, šírý svět, a z hrudi mé vzroste krvavý volnosti květ. Jenž vůlí boha jsi smrti ušel ve hrozný den, ó krvavý Caři, buď našimi ústy pozdraven! 41