Sonet na všední motiv.

Adolf Bohuslav Dostal

Sonet na všední motiv.
Klenutý lokál, na zdi pár žurnálů a mezi okny rozladěné pianino, kouř cigaretty zvedá se pomalu – já na své malé město vzpomínám. Teď asi právě – v nedělní odpůldne – si vážní měšťané sedají ke kartám, dnů všedních starost chvíle té vybledne, a v duši je jim líno tak, tak sladce líno. A stranou u stolku mé duše vidí zrak několik mladých hlav, jež jsou mi drahy tak, to přátel mojich tváře, od kterých s hrůzou se ti staří páni točí, že pravdy trochu víc jim vyzařuje z očí a neklekají hlupství před oltáře. [53]
Básně v knize Vadnoucí květy:
  1. Reliquie.
  2. Jarní vzpomínka.
  3. Ó tenkrát...!
  4. Když umřel jsi...
  5. Nad svadlou růží.
  6. Reminiscence.
  7. Notturno.
  8. Ty mlhy padaly...
  9. A bude zima.
  10. Váš portrait stojí přede mnou,
  11. U okna sedím...
  12. Sloky.
  13. Adagio.
  14. Ó kdo to víme, dítě mé,
  15. Při loučení.
  16. Smutný večer.
  17. Smutek zimního rána.
  18. Nálada.
  19. To bylo loni na jaře, má duše spanilá,
  20. Vy, kteří nade mnou jste hůl už přelomili
  21. Sonet vzpomínka.
  22. Sonet v jarním jitru.
  23. Sonet na všední motiv.
  24. ***
  25. Sonet dušičkový.
  26. Dní několik už jen, a v dusné svojí celi
  27. Sonet po rozmluvě s přítelem.