Českým Sokolům.

Rudolf Pokorný

Českým Sokolům.
Na bratném jihu sokolnictví v květu – kdo nejlíp rube, nejlepším je Sokolem... I Češi ukázali zobák světu, když kalich páně zalesknul se kolkolem. Ba na Hostýně do Tatar když bili, na křídlech sokolích svou slávu roznosili, a u Domažlic nepřátelé zapřisáhlízapřisáhlí, než Čecha viděli, už domů táhli! Hoj, tehdy kvetly sokolnictvím Čechy, kdo nejlíp rubal, nejlepším byl Sokolem... A zůstal národ Český bez potěchy, zášť, pomsta rudě kvetly kolkolem. Však sotva že se rozednělo zase, kdo první hroužil v našem modrojase? [7] Kdo ohlašoval vítězství nám nové? Hoj, naši jaří čeští Sokolové! – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – Vy čeští ptáci, hotujte se k práci: Vlasť zvolna k dávné slávě se nám vrací, a vlasti třeba dobrých, statných synů, vždyť náhle ocítit se může na Hostýnu, vždyť musí vymanit se z podruží a panstva a vydobýt se slavně do Slovanstva. Boj pravdy nastal – budoucnosti dnové nechť rádi vzpomenou Vás, čeští Sokolové! 8
Básně v knize Vlasti a svobodě:
  1. Českým Sokolům.
  2. Žaloba.
  3. Ni slzy víc!
  4. Vzhůru, lide český!...
  5. Ze skály šedé...
  6. Kalich nedopit.
  7. Vlasti.
  8. Ve chmurách.
  9. Vytrvej!
  10. Starý lev.
  11. Otrokům.
  12. Bůh a církev.
  13. V čele chudiny.
  14. Dvojí hrom.
  15. Havrani.
  16. Zrádce.
  17. Na Lipanském poli.
  18. Staroměstské náměstí.
  19. V troskách Lichnických.
  20. Husita.
  21. Hle, matka!
  22. Král.
  23. Poslední naše slovo.
  24. Otrokářům z r. 1878.
  25. Dělníci páně.
  26. Prokopu Chocholouškovi.
  27. Karlu Havlíčkovi.
  28. Boleslavu Jablonskému.
  29. Jaro na Závisti.
  30. Kajetánu Tylovi.
  31. Karlu Sladkovskému.
  32. Janu Nerudovi.
  33. Jozefu Barákovi.
  34. Förchtgottovi-Tovačovskému.
  35. Druhům.
  36. Zdrávas, vlasti...