Vlasti.

Rudolf Pokorný

Vlasti.
Když tvé ňadro, matko, tíseň svírá, nad mnou křídla smutku šelestí; leč kdy smutek tvář tvá nezapírá, moje srdce puká bolestí. A když úsměv líbá líce tvoje, hoj, což srdce v těle zaplesá; ale ty když plesáš, matko moje, mně se otvírají nebesa! 20