Kalich nedopit.

Rudolf Pokorný

Kalich nedopit.
Na nebi ranním první anemony jak vítězné se třpytí znamení. Juž s kříže sňaty dávné lidstva stony a světem zvučí hymna spasení. Znáš píseň tu, o, matko bolesti, a umíš slova její pochopit? Ach, jenom tobě lkát je v neštěstí – tvůj kalich dosud, dosud nedopit! Ba mnoho ještě ryzých tužeb zvadne a mnohá skane s oka krůpěje, než činu pravá hodina ti padne, než bude tělem slovo naděje! Zda na nás viny? Leda ve krev svou že nemožno nám tvář svou potopit – – Náš život hříchem-li a vinou zlou? Ach, kalich dosud, dosud nedopit! 18 Však přijde čas, kdy pod korouhví tvojí zas česká sláva náhle počne kvést; čas, kdy se rány tvoje mžikem zhojí a – slovo tělem učiněno jest. Již ale stavme bdělou kolem stráž, by hodina ta darmo nezněla: dvakrát se nevztyčí, když prvně klesne páž a – kalich dopit skoro docela... 19
Básně v knize Vlasti a svobodě:
  1. Českým Sokolům.
  2. Žaloba.
  3. Ni slzy víc!
  4. Vzhůru, lide český!...
  5. Ze skály šedé...
  6. Kalich nedopit.
  7. Vlasti.
  8. Ve chmurách.
  9. Vytrvej!
  10. Starý lev.
  11. Otrokům.
  12. Bůh a církev.
  13. V čele chudiny.
  14. Dvojí hrom.
  15. Havrani.
  16. Zrádce.
  17. Na Lipanském poli.
  18. Staroměstské náměstí.
  19. V troskách Lichnických.
  20. Husita.
  21. Hle, matka!
  22. Král.
  23. Poslední naše slovo.
  24. Otrokářům z r. 1878.
  25. Dělníci páně.
  26. Prokopu Chocholouškovi.
  27. Karlu Havlíčkovi.
  28. Boleslavu Jablonskému.
  29. Jaro na Závisti.
  30. Kajetánu Tylovi.
  31. Karlu Sladkovskému.
  32. Janu Nerudovi.
  33. Jozefu Barákovi.
  34. Förchtgottovi-Tovačovskému.
  35. Druhům.
  36. Zdrávas, vlasti...