Malá idylla.

Josef Václav Sládek

Malá idylla.
Na práci otec, matka někde mlátí, a kluk se ujal nemluvněte v pláči, i ošetrává je, až pán Bůh ráčí, a děcku pomáhají všichni svatí! Co chvilku někde z peřinky je ztratí, pak za nožku je s povijanem vláčí, pak v strouze suší je a v prachu máčí, a posléz v trní začne si s ním hráti. 6 A dítě křičí, – také chůva vříská, a zruby na rub obracet je zkouší. – Však v nouzi největší je pomoc blízká: tam ptačí hnízdo kryje větev hustá, a mláďata si krmí chocholouši: – „Snad jedlo bys?“ – a cpe mu šípky v ústa. 7