Kancional.

Josef Václav Sládek

Kancional.
Ve starém klášteře, jenž v kraj se dívá, je kancional pokryt plísní, prachem, – čtyři sta roků přešlo tady vzmachem a cizí mnich z něj slova nezazpívá. Jen západem když slunce zahořívá a do knihovny padne v mihu plachém, ta stará kniha obleje se nachem, pak zvolna zas a krvavě se stmívá. Čtyři sta let ta kniha tak tu leží! nach z venku na ni padal od požárů, ryk, lomoz zbraně otřásal tou věží, kraj tonul v krvi, jásot ryčel zbůjný – a v prachu, plísni, ve křivdě a zmaru tu něma leží píseň: „Pomiluj ny!“ – 46