Strýček.

Josef Václav Sládek

Strýček.
Kdo kabonit se viděl pana strýčka? – roj dětí stále za ním jako včely, a není jednoho, jež nepodělí: když nemá v kapsách, alespoň je hýčká! Po celý život říkal, že si „vyčká!“ a v kanceláři „čekal“ život celý, a zbyly mu dvě dýmky na neděli, a na den všední ukousaná špička. O dušičkách rád po hřbitově chodí a pokleká na hroby opuštěné, – kde nepoklekne, aspoň květ tam hodí. – Až odhodíte, strýče, tu svou špičku, kdo pod tím rovem vás si připomene? – Zde dlouho byste zůstal klečet. – Strýčku! 51