RADOSTI.

Antonín Sova

RADOSTI.
Paprsků zlatý vodopád s nebeské výše stéká... Dětských hlasů jak odevšad píseň by zpívala měkká... Či je to radost ztajená na dně až duše ve mně, anebo pohádka zaklená do skrytých hlubin země? V zalitém bouřemi nitru mém na malém ostrohu klečí... Zachránily se zázrakem, pějí a dobrořečí... Vztahují ruce k výším a v dál, velké jich oči v jas cílí... Radosti... Vás jsem se nenadál... Zachráním vás v té chvíli... 122