Na břehu.

Na břehu.
Svit měsíce již hrál si nad jezerem, na jehož břehu seděli jsme spolu. Les vůkol nás se halil páry šerem a rybky honily se podél kolu, jenž z vody čněl a zpět zas rovným směrem. [51] Hleď, jak jsou šťastny, řekla a buk šuměl nad námi hebkou snětí u vrcholu. Co chtěla říci, já jí porozuměl. V dlaň pad’ mi brouček s vodní růže stvolu. Les ozýval se v echu žluvy pěním. Jak fletny zvuk nám v duše hloubi sáhla ta píseň její sladce jemným zněním, V níž třásla se i cvrčků píseň náhlá. A lesem vůně pryskyřice táhla – Jak z našich srdcí láska políbením. 52