Dešťové kapky.

Jan Červenka

Dešťové kapky.
I nebe nade mnou pláče! Mé dítě, slyšíš-li? Ty v okna bijící kapky, ty marně nepřišly! [85] Zda slyšíš, venku jak stená ten vítr ve stromech, jak moje ubohé srdce, když u tebe dlí v snech. Ten vítr, jako tvá slova! V něm umírá se snáz’, a pálí, trhá a dusí a hlodá, jako mráz! A v okna bijí ty kapky, až v srdci stydne krev, tak temně, zdlouha a těžce, jak hroudy na rakev. 86