PO LETECH.

Jan Červenka

PO LETECH.
Jsme oba hrdi, oba neústupni a cit svůj zapřít dosti síly máme. Když budem chtít, že jsme se jednou znali, snad za rok nepoznáme! Pak v společnosti setkáme se časem, kdos představí mne z přátel Vašich pluku, Vy hlavou kývnete a mrav jak velí, mi nepodáte ruku. A k dovršení trpké ironie jen zašeptáte milostně a plaše: – Vy také píšete? Ach, ano, ano! Já četla verše vaše! 1890
34