MOJE VERŠE.

Jan Červenka

MOJE VERŠE.
Smutné verše psal jsem v mládí, nikdo nečet’ jich. Sem tam dva tři kamarádi a pár touživých dívčích očí – ach, to svádí! Kdos pak z učených děl: – V tom citu není trochu. Přikýv’ jsem: – Máš pravdu, hochu! Nu – a tak jsem ztich’. Teď je mnohdykrát, jako když se vlny zvednou, v duši cítím hrát. Tváře blednou, vlasy šednou. – – – Kež bych je moh’ ještě jednou, Ještěještě jednou psát! 1898
108 OBSAH.
Hrst popela.
Dobrou noc9 Po letech11 Komedie13 Ku předu15 Píseň z našeho století16 Nápis na hrob18 Ukolébavka19 Fragment20 Vzpomínka21 Lev24 Kniha25 Za Luďkem Maroldem27
Růžová jitra.
List31 Druhý list32 Po letech34 Modlitba35 Valčík37 Modlitba39 Bez názvu40 Na Hluboké41 Modlitba pro velké děti43
Úsměvy.
Slunečník47 Rytíř smutné postavy51 Za dne a noci53 Poslání milenců56 U okna58 Šedivíme61 Kos62
[109] Pole krve.
Krajina67 Nad čerstvými hroby69 Na přední stráži71 Zrádce74 Zapadlý76 Bitva78 Kůň81 Dítě84 Píseň umírajících87
Trilky.
Jaroslavu Vrchlickému91 Svým trilkům93 Pomněnky94 Hra světla95 Odpověď96 Dvě hvězdy97 Než se naděješ98 In memoriam99 Smích100 Přišlo101 Obzory na mých stěnách102 Chodilo ke mně jaro103 Víla104 Za něčím105 Věčné a velké106 Harfa107 Moje verše108
E: dp + sf; 2002 [110]