SMÍCH.

Jan Červenka

SMÍCH.
Pro hloupost jsem dříve plakal, život naučil mne smát. Dříve k slzám jen mne lákal, teď se směji rád, třeba kousal jako šakal. Pohřbené ať v hrobě stlívá, z hrobu též květ vypučí. Zkušený jen hlavou kývá, – člověk se smát naučí. Dnes má bolest nesahá ani k srdci raněnému, věř mi, duše předrahá. Dnes se umím zasmát všemu, třeba žití ztracenému. Hahaha! 1899
100