JAROSLAVU VRCHLICKÉMU.

Jan Červenka

JAROSLAVU VRCHLICKÉMU. Odpověď na list ze dne 2. července 1879
Teď, mistře, věřím, že ta Babel jest, kde ani jiskry poctivosti není. Mdlá světla nalezl jsem místo hvězd, po nichž jsem ruce spínal v roztoužení, a za nimi – kraj pustý, pustých cest. Jak nad pergamen dávných otců, v snění se nad Tvým listem skláním s pokorou. Já dítě byl, Ty s láskou, bez myšlení, mně, cizímu, Jsi podal ruku Svou. Mé vezmi díky!... Vlny dmou se chvatem, zpět nelze víc, nuž tedy v před, jen v před, do proudu veslo s vůlí v ňadru vzňatém! 91 Již vlajka rozvinuta, nelze zpět! Tvé heslo na ní, čisté duše květ, – Hleďhleď: – Vytrvalost, práce – hoří zlatem! 1884
92